RT6N1
| Tatra RT6N1 | |
|---|---|
|
|
|
| Typ | RT6N1 |
| Výrobce | ČKD Tatra |
| Prototyp(y) | 1993 |
| Výroba v letech | 1996–1998 |
| Vyrobeno kusů | 19 |
| Technické údaje | |
| Délka (bez spřáhel) | 26 280 mm |
| Šířka | 2 440 mm |
| Výška skříně | 3 200 mm |
| Pohotovostní hmotnost | 32 850 kg |
| Max. rychlost | 80 km/h |
| Rozchod | 1435 mm |
| Obsaditelnost | |
| Míst k sezení | 46 |
| Míst k stání | 169 (5 os./m²) |
| Motory a elektrická výzbroj | |
| Motory |
TE 028A (prototyp) TE 028A01 TE 028A02 |
| Počet a výkon motorů |
4×90 kW (prototyp) 4×104 kW |
| Elektrická výzbroj |
tyristorová TV10 (prototyp) tranzistorová TV14D |
| Napájecí napětí | 600 V |
Jak to v tom ČKD vlastně začalo :D
Tatra RT6N1 je tříčlánková jednosměrná, částečně nízkopodlažní tramvaj, kterou vyráběla v polovině 90. letech 20. století firma ČKD Tatra (později ČKD Dopravní systémy), pět nezkompletovaných vozů bylo dokončeno v polském podniku H. Cegielski - Poznań (HCP).Tramvaje se vyznačovaly značnou poruchovostí, v Česku neměly až do konce roku 2008 povolení Drážního úřadu k pravidelnému provozu s cestujícími. Celkem bylo vyrobeno 19 tramvají RT6N1, z nichž prototyp zůstal v majetku výrobce, čtyři vozy byly dodány do Prahy (od roku 1999 všechny odstaveny a v roce 2009 odprodány), čtyři do Brna (v provozu tři vozy, jeden je dlouhodobě odstaven) a 10 do Poznaně (běžně v provozu).
Historie RT6N1
V 80. let 20. století se začaly ve světě objevovat první nízkopodlažní tramvaje, k vývoji té první české přikročil podnik ČKD Tatra v roce 1990.Jejím přímým vzorem (konstrukčním i designovým) se staly tramvaje firmy GEC Alsthom provozované v Grenoblu.Prototyp českého vozu RT6N1 byl veřejnosti poprvé představen na veletrhu Autotec v Brně v roce 1993, výroba ověřovací série proběhla v roce 1996, dalších 10 vozů bylo v letech 1997 a 1998 vyrobeno pro polskou Poznaň. Ve vývoji byla zároveň s typem RT6N1 i obousměrná varianta označená jako RT6N2, k její výrobě ale nedošlo.Označení RT6N2 bylo později použito pro jednu z modernizovaných jednosměrných variant.
Na čem tramvaj jezdí
Pro tramvaj RT6N1 byla zvolena koncepce jednosměrného, tříčlánkového, částečně nízkopodlažního vozu se dvěma hnacími podvozky. Nad nimi se nachází podlaha ve standardní výši (900 mm nad temenem kolejnice). Střední část, tvořící 63 % délky vozidla, je nízkopodlažní s výškou podlahy 350 mm nad TK.V krátkém prostředním článku jsou sedačky umístěny podélně, zde umístěný nehnaný podvozek je tvořen čtyřmi samostatně uloženými koly s kyvnými rameny (bez náprav).V nízkopodlažní části jsou v pravém boku tramvaje umístěny čtvery dvoukřídlé předsuvné dveře, první a poslední dveře vedou do vysokopodlažní části a jsou jednokřídlé. Design tramvaje vytvořil architekt Patrik Kotas.
Rám a bočnice vozu jsou vytvořeny ze svařovaných ocelových profilů, přední i zadní čelo (jsou shodná) jsou vyrobena zlaminátu. Na střeše krajních článků, na jejich prostorovém ocelovém roštu, se nachází elektrická výzbroj, která je shora zakryta střešními plechy. Přístupná je odklápěcími laminátovými panely z bočních stran.Na střeše středního článku je umístěn polopantograf, odpojovač a kompresor se vzduchovými jímkami. V každém hnacím podvozku se nachází dvatrakčním motory (o výkonu 104 kW, u prototypu 90 kW) umístěné příčně, které přes čelní spojku a čelní převodovku pohání každý jednu nápravu. Elektrická výzbroj je typu TV14D s tranzistorovou regulací.Prototyp měl odlišnou elektrickou výzbroj TV10 na bázi GTO tyristorů.Pomocné obvody jsou napájeny statickým měničem a akumulátorovou baterií.
Rekonstrukce a modernizace
Různými stupni rekonstrukce prošla většina tramvají RT6N1 v Praze a Brně, typové označení však bylo zachováno. Pouze jeden pražský vůz byl modernizován výrazněji než ostatní a označen byl jako typ RT6N2.
- Tatra RT6N2 – výzbroj TV Progress, úpravy podvozků, brzd aj.
